Aktuality

Sledujte naše aktuality na jednom místě!

Největší český developer Karel IV.

Největší český developer Karel IV.
Desítky hradů i měst. O nejvýznamnějším českém panovníkovi Karlu IV. by se docela dobře dalo říct, že byl největším developerem našich dějin.
Stačí se podívat jen na náměstí, které v Praze nese Karlovo jméno. Dodnes se jedná o druhé největší evropské náměstí, rozlohou ho jen o málo předstihují pařížská Champs Elyssés, vyprojektovaná ovšem o pět set let později. Na Karlově náměstí si můžeme dobře ukázat také podnikatelské záměry, které velký Lucemburk zaklíčovával do svých developerských projektů. Středem Karlova náměstí totiž byla chrámová kaple, v níž se jednou až dvakrát ročně měly ukazovat posvátné relikvie Svaté říše římské, třeba údajné kopí, kterým setník Longinus měl probodnout bok ukřižovaného Ježíše Krista. Byl to výtečný nápad. Do Prahy se totiž každoročně valily doslova zástupy poutníků, kteří si relikvie chtěli prohlédnout – a přinášeli s sebou také peníze, které utráceli v Praze.
Celý projekt Nového města, projekt, který byl osobním dílem Karla IV., patří dodnes k jednomu z nejobdivuhodnějších příkladů stavitelské vášně. Hlavní město Českého království skokově téměř  ztrojnásobilo svou rozlohu a stalo se metropolí srovnatelnou s Římem, Paříží, Londýnem a Neapolí. Jen pro ilustraci: Karlova Praha se stala sedmým nejlidnatějším místem v Evropě. Pražan čtrnáctého století tedy nemusel trpět pocitem určité malosti, který se pokouší o nás, když navštívíme třeba právě Londýn nebo Paříž. Karel IV. coby světově uvažující státník do svého Nového města také zval nové obyvatele. Jeho podmínky byly osvícenější, než s jakými se můžeme setkat ještě dnes: Kdo v Novém městě do roka postaví dům, bude na šest až dvanáct let osvobozen od daní, zavede ale podnikání a bude navštěvovat trhy. Karel také trval na novotách, které do Prahy zavedl jeho otec Jan Lucemburský: noví Pražané museli okolo svých domů vydláždit ulice, byl vydán zákaz vylévání splašků z oken a ulice musely být v noci osvětlené. Také díky těmto opatřením se v Praze snížily tragické epidemie, které v opakovaných intervalech s děsivou pravidelností kosily obyvatelstvo velkých evropských měst ještě v novověku. Nové město bylo díky tomuto prozíravému postupu zastavěno do sedmi let 650 domy. Při pohledu na dnešní realitu by se docela dobře dalo říct, že bychom se z “temného středověku” měli hodně co učit.